Návštěva u Ladislava Moučky



neděle 24.ledna 2021 

Jan Nebeský, Lucie Trmíková, Zuzana Lazarová, Aneta Fodorová, pes Barnabáš.

Dům stojící na sedmi pramenech. A.F. s sebou má psa B. Ten je nezvykle neklidný. Nemůže najít svoje místo. A.F. se za něj omlouvá, takového ho nezná. B. nakonec konečně spočine. V posteli L.M. Ten se nezlobí. Hostí nás vynikajícím vínem. Všichni volíme bílé. J.N. s radostí kvituje, že se v domě kouří. A na rozdíl od B. svoje místo nachází okamžitě. Za kamny, ve kterých vydrží jedno poleno několik hodin! J.N. probírá s L.M. možnosti vytápění starých venkovských domů a druhy kamen a paliv. L.T. se snaží z L.M. dostat info o tom, co asi Santini tak mohl mít v knihovně. L.M. přináší velkou knihu: "Tohle určitě četl". Je to Divadlo věčné moudrosti lékaře, teosofa a alchymisty Heinricha Khunratha z přelomu 16. a 17. století. L.T. knihu namátkou otevře na kapitole Androgynní Adam. Okamžitě ví, že toto je to, co hledala.Čte: "Adonaj. Archetyp. Nejlepší, vševidoucí. Nanejvýš dobrotivý.

Jediný moudrý. Slitovný. Silný. Trpělivý. Spravedlivý. Největší. Pravdivý, žárlivý. Věčný, hrozivý. Čistota. Dobrota. Moudrost. Milosrdenství. Síla. Trpělivost. Spravedlnost. Pokora. Umírněnost. Bázeň Boží." L.M. se jen usmívá. J.N. pokuřuje. Z.L. fotí. B. ze spánku vyštěkne, aniž by se probudil. A.F. zapisuje do sešitu: "To by mohl říct každej". L.T. se ptá: "Jak jste mi to říkal do telefonu o té cestě, o Bohu jako cestě?" L.M. odpovídá: "Bůh není kdo nebo co, ale kudy. " A je jasno. Po pár hodinách (Z.L. si mezitím zdřímla na druhé posteli) se loučíme. Dostáváme na cestu víno a domácí sádlo se škvarkama. Při zpáteční cestě na potkáváme na silnici ležící srnu. Na poslední chvíli brzdíme, objedeme ji a zastavujeme. J.N spolu se Z.L. zjišťují, že srna je mrtvá a odtahují tělo ze silnice do trávy. L.T. zůstává v autě, je jí divně. Pak se dozví, že srna měla otevřené oči.

zapsala: Lucie Trmíková